Protože Marek nesplnil limit na postup na mistrovství ČR mládeže, jedeme hned další sbotu po Pepově jarní na přebor do Panenského Týnce. Ještě jsme tam nebyli, ale z doslechu víme, to je vynikající letiště. Zároveň se tam koná i druhé kolo Pražské ligy. Protože jedeme pouze dva, využíváme volná místa a vezeme děti z Bílého Kostela. Z Bílého Kostela přijíždí v 6:10, překládáme bedny s éry a v 6:15 vyjíždíme. Cestu znám do Slaného zpaměti, jezdil jsem tudy dvakrát měsíčně do Ostrova nad Ohří. Zbytek jsem si prohlédl na mapě a ve Slaném zapnul nejukecanějšího člena posádky – GPS navigaci na mobilu.
Po příjezdu jsem silně nervózní, Pepa Bártík v 9:00 na začátek závodů není přítomen a já mám na krku jeho děcka. Naštěstí přijíždí a já mám čas na Marka. Styl létání je úplně volný, Marka měřím sám. Letiště je pěkné. Sice létáme za okrajem betonové vzletové dráhy, ale pole jsou buď zoraná, nebo porostlá velmi nízkým obilím. Není problém najít éra, jenom šípkové a hlohové keře malilinko kazí dojem – ale pro nás svahové modeláře je to hračka. V porovnání s hlohem na Malém Záskalí je to tady modelářským rájem.
První let Markovi moc nevychází, ale nic není ztracené. Průměrný let 55 s na postup nestačí, ale je to jenom začátek. Druhý let je maxo – 100 s. Hurá. Třetí 72 s, na postup schází 103 s, to je nadějné, ale pořád vypadává hlavice vrtule a P30tka jde po vytočení svazku s vypadlou vrtulí šíleně rychle dolů. Přichytáváme tedy hlavici drátkem a gumičkou. Další let opět 72 s. Na postup stačí v posledním letu pouze 21s. Ještě upravujeme úchyt hlavice a letíme 100 s, v součtu tedy výborných 399s. Stačí to jenom na 5. místo, ale je tu celá elita ČR.
Začínáme létat Pražskou ligu. Marek P30, já CO2. Na rozdíl od Pepovy jarní mi už CO2 létá dobře. Maxe sice neletím, ale celkový součet 473 s není špatný - je to 82% času vítěze. Marek se zlepšuje na 408s, ale hlavice nás pořád zlobí.
Odjíždíme domů, dětem z Bílého Kostela to bohužel nevyšlo, limit z nich nesplnil nikdo. Já zazmatkuju na objížďce ve Slaném a vracím se opět na chomutovskou rychlostní silnici, ale směrem na Prahu. Ale zjišťuji to až při průjezdu kolem Ruzyně, tak na městský okruh, Jižní spojku a hurá na Liberec. Rádio už nemůže přehlušit děti, nanuk a benzínky vydrží jenom k Benátkám. V Bíláku je vyklopím a jedeme domů si odpočinout. Na další krajský přebor nemusíme, kluci mají splnělo a o dívčí družstvo se stará Martin.
Panenský Týnec se nám líbil, zvažujeme další účast na Pražské lize.
Petr Budai